Close Window

Latinitatis medii aevi lexicon Bohemorum (thanks to the Centre for Classical Studies at the Institute of Philosophy of the Czech Academy of Sciences (www.ics.cas.cz/en)) (2017): dubius

dubius dubius 3.

a dubitans – pochybující

b incertus animi, anceps – váhavý, nerozhodný

c ambiguus, incertus – pochybný, nejistý impers.: ,dubium est‘: incertum est – je nejisté

d periculosus – nebezpečný

+ constr. (ad c): c. coniunct. quod c. ind. (cf. ThLL V/1 2115,36): ad minus est d-um, sc. quod nullus sangwis Cristi est hodie super terram sine glorificacione extra corpus Cristi |HusSang 14| c. adv. utrum c. coni.: d-um est, utrum ibidem fuerit verum corpus Cristi |ChronUniv 58b| subst. dubium, -i, n. dubietas, scrupulus – pochybnost, nejistota: absque d-o bez omyla, bez pochybenye, bez pobluzenye |KNM XIV E 14 p.482|

+ iunct.: sub dubio incerte, dubie – nejistě, pochybně: ne autem anniversarii dies defunctarum sub d-o habeantur |(1308) RegDipl IV 770|; quem (Spiritum s.) ipsis (discipulis) dedit (Cristus) vere et graciose...Non enim dedit, sicud nunc dant sub d-o sacerdotibus |HusBethl IV 49| non dubium i. q. sine dubio – bezpochyby: quia...corpus in servitutem pro Cristo redigis, dominacionibus non d-um coniungeris |ColdaBrev f.31r|

spec. gramm.: nomen incerti generis – jméno nejistého rodu (cf. F. Jílek, VČA 1950,IV,22): sit mylne d-um |ClarVoc 36 in capite de grammatica ( sim. Veleš f.1ra)|.