Close Window

Latinitatis medii aevi lexicon Bohemorum (thanks to the Centre for Classical Studies at the Institute of Philosophy of the Czech Academy of Sciences (www.ics.cas.cz/en)) (2017): ferus

ferus ferus 3.

a immansuetus, ferox, indomitus, agrestis – divoký, lítý, nezkrocený, planý

b transl.: durus, indoctus, crudelis, saevus – hrubý, nevzdělaný, surový, ukrutný: f-us ukrutny, prchlivy |LexS p.79b|; f-us, -a, -um...vkutny, zarputily, przijsny |VocLact f.I 4rb| subst. ferus, -i, m.

1 animal indomitum – divoké zvíře

+

2 homo ferus – divoch (cf. Jg. I 372a; GbSS I 253a): f-us m(asc.) s(ecunde) divocžecz |VocLact f.I 4rb|

3 nom. propr. viri – mužské vlastní jméno: F-us diaconus |NecrPodl 425| fera, -ae, f. script.: -rr- v. infra

1 animal indomitum, bestia immanis – divoké zvíře, šelma: f-a zwierze |ClarGl 465|; f-a zwyerz |Nom f.69vb ( sim. CodVodn f.60vb, VocLact f.I 3va)|

+ iunct.: hortus ferarum

a appell.: saeptum feras continens, arcens, saeptum venationis, ὁ παράδεισος – obora: cum villa in O. cum curia...piscina, pratis...et cum omnibus ad predicta spectantibus, orto f-arum duntaxat excepto |(1320) RegDipl III 242|; donamus...omnes villas et bona alia...cum silvis...et nominatim cum orto f-arum opido Polne adiacente |(1363) ib. VII 853|; rustici quottidie affluebant totam planiciem montis usque f-arum ortum, oboram, occupantes |ChronUniv 588a|; saepe; cf. hortus feralis s. v. 2. feralis

b nom. propr.: villa Bohemiae prope Thermas Caroli sita – Obora (Tiergarten), ves u Karlových Varů (cf. Profous II 246a): laneos...in Orto f-arum sitos |(1325) RegDipl IV 835|; Petro de S., pleb(ano) in Orto f-arum |(1402) LibConf VI 72|

2 nom. propr. viri – mužské vlastní jméno: presentibus...magistro Philippo...et Wenceslao dictus (!) Ferra |(1411) ArchZnoym II 276/1 p.153|

3 pellis animalis indomiti – kůže z divokého zvířete: Panosconi pro pulvinari ferrarum pro d. Cunssone empto XXX gr. |RatKarlst 71|

4 devoratrix, lamia – ježibaba, jezinka: f-a quedam dicta lamie, bohemice vero dicitur gezy; illa habuit morem istum: quando pueros nutrivit, tunc quis fuit adpinguior, illum occidit et devoravit |KNM XIV E 5 f.153r|.