Close Window

Latinitatis medii aevi lexicon Bohemorum (thanks to the Centre for Classical Studies at the Institute of Philosophy of the Czech Academy of Sciences (www.ics.cas.cz/en)) (2017): annuntio

annuntio annuntio (-cio, -ccio) 1. script.: anunci- v. infra; anuncciatus |IohMarign 585a|

1 a nuntiare – oznamovat: que anunciavit vobis (vetus vers.: zvěstoval vám ) |KarVita 338a|

b praenuntiare, prophetari – předpovídat, prorokovat: anuncciare vorkunden |KNM II F 4 f.294v|

c praedicare – hlásat

+ 2 spec. iur.:

a vindicias in iudicio nuntiare – ohlásit právní nárok před soudem, „připověděti se“: domina Zoffka...coram eis (consulibus) in iudicio anuncciavit se, alias przipowiediela sie, ad omnia bona Iohannis W. |(1442) LibLun VI f.193v|; Wenczl anuncciat se ad bona |(1452) LibLun VII f.57v|; Anna...a-cciat ad pecuniam Nicolai |(1475) ib. f.284r|; al.; cf. anuntiatio (2)

b alqm reum agere – podat žalobu na někoho: a-avit (Iacobus) contra prefatum Martinum, ...quia non comparuit in iudicio |(1412) Lib Cit II 246|; al. subst. *annuntiatum (anuncci-), -i, n. praeceptum – přikázání: indictum, id est preceptum vel anuncciatum ein kirchen gebot |KNM II F 4 f.158v|.